Je čas myslet na naše děti. Obrana nejsou jen zbraně

Když slyším slovo obrana, vidím dvě cesty. Jedna vede ke zbrojení – ke strojům, které ve jménu bezpečí zabíjejí. Druhá vede k lidem – k místům, kde naše děti spí, učí se a rostou. Obě cesty chtějí bezpečí. Já věřím, že musíme dát stejnou váhu té druhé.

Steve Jobs mě inspiroval myslet jednoduše a odvážně: produkt musí měnit způsob, jak lidé žijí. PanzerHaus dělá pro bezpečí to samé – mění jeho tvar, jazyk a tvář. Nechci nikoho soudit. Ti, kdo investují do zbraní na obranu, věří, že chrání náš svět. Chválím tu víru. Ale ptám se: co s dětmi, když zazní sirény? Kdo je ochrání v tom krátkém, klíčovém čase, kdy už není prostor na politické debaty?

Původ slova „obrana“ – vrátit smysl slovu

Slovo „obrana“ pochází z praslovanského *ob-dar-ti – „chránit, obklopit“. Ve staročeštině odbrániti znamenalo ochránit. Obrana proto není o útoku; je to akt obklopení a péče. Když se to slovo zneužije, smysl se ztrácí: obrana se stane ospravedlněním pro další zbraně. A zlo pak plodí další zlo.

Nechci se vymezit proti sbírkám, které vrší peníze na další destrukci. Ale na druhé straně vybrat 10 milionů na raketu, která zabije 60 lidí, není obrana – je to přilévání oleje do ohně. Tyto oběti mají rodiny, děti, sousedy. Vznikne nová křivda. Vznikne nová nenávist. Cyklus pokračuje. Není to řešení.

Hlas pro děti – školy, školky, nemocnice

Naše skutečná občanská povinnost začíná tam, kde končí náklady na munici a technologie k zabíjení: ve školách, školkách, nemocnicích. Tam, kde se rodí budoucnost. Pokud politici a velké společnosti skutečně myslí na bezpečí národa, musí do těchto míst investovat – ne jen do produkce smrti, ale do infrastruktury života.

Představte si to: varování v Evropě může přijít jen pět minut před dopadem. Pět minut. Mnoho rodin nemá plán. Mnoho škol nemá technologii ani prostor, kde by děti byly bezpečně ochráněny. To není otázka ideologie – to je otázka přežití a lidskosti.

PanzerHaus – druhá strana možnosti

PanzerHaus není protiváha zbrojení. Je to druhá strana možnosti: možnost investovat do ochrany, která nezabíjí, ale zachraňuje. My nepopíráme potřebu silné armády; chválíme ji. Ale zároveň říkáme: dejme část prostředků tam, kde se to sčítá nejvíc – ke snadnému přežití rodin a dětí.

Naše vize je pragmatická:

Každá rodina si může vytvořit v domácnosti designově zpracovaný ochranný prostor – místnost připravená fungovat jako bezpečné útočiště do 2 minut od zaznění sirén.

Tento prostor umožní přežít 3–5 dní bez kontaminace, bez paniky, s jídlem, vzduchem a komunikací.

Poté se rodiny přesunou do moderních krytů – velkých, zabezpečených a obyvatelných na 6–12 měsíců – kde budou školy, práce a běžný život pokračovat.

To není sci-fi. To je design, technika a logistika, která promění stávající budovy – školy, nemocnice, administrativní centra – na živé, lidské útočiště. Místo depresií v podzemí nabízíme světlo, normální prostředí a důstojnost.

Nechci popudit – chci spojit.

Tento text není útokem na ty, kdo dělají svou práci v obraně. Naopak: oceňuji jejich úsilí a oběť. Mnozí z nich vědí, že bezpečí státu má mnoho tváří. Nabízím jim spolupráci. Nabízím firmám, které vyrábějí techniku, aby část své inovace nasměrovaly rovnou k ochraně civilistů – ke školám, nemocnicím, rodinám. Politikům říkám: přesměrujme finance tak, aby byly vidět i v dětském smíchu po krizovém dni.

Výzva – teď, ne zítra

Čas není na naší straně. Peníze už tečou na zbraně. Chci, aby část těchto zdrojů tekla i tam, kde je skutečný užitek pro budoucí generace. PanzerHaus vyzývá firmy, nadace a jednotlivce: přispějte teď. Velké částky. Ne proto, abychom někoho porazili, ale abychom zachránili co nejvíc dětí, abychom dali lidem šanci pokračovat.

Pokud chcete udělat víc než sdílet názor na sociálních sítích, podpořte praktická řešení. Pomozte transformovat školy na bezpečné centrum vzdělání i v krizi. Pomozte vybudovat města, kde se děti nebudou muset bát sirén. Pomozte, aby polovina lidstva měla šanci přežít a znovu postavit civilizaci bez hořkosti a bez pomsty.

Malý apel – velký rozdíl

Když dáte deset milionů na další zbraň, vyrábíte potenciální smrt. Když část těchto peněz věnujete na ochranu dětí ve školách, investujete do budoucnosti – v penězích, v naději, v lidskosti. Volba je jednoduchá a morálně zřejmá.

Jsem znamením Ryba. Jsem Jakub Brandalík. A věřím, že změna začíná tím, že obranu vrátíme původnímu smyslu slova – vrátíme jí smysl: chránit.

Nehledejme vítězství v destrukci. Hledejmě ho v tom, že zachráníme ty, kteří jsou bezbranní. Děti, školy, nemocnice. To je skutečné dědictví, které můžeme všichni spolu vytvořit.

S pokorou a odhodláním,
Jakub Brandalík
Zakladatel organizace PanzerHaus fond evropské odolnosti z. s.
www.PanzerHaus.org