Kolik dnes stojí dětský život

Kolik dnes stojí dětský život?
Nelíbí se mi tahle otázka. Neměl bych ji vůbec pokládat.
Ale dnešní svět mě k ní nutí — a ignorovat to by bylo nezodpovědné.

Když se bavím s odborníky na obranu, bezpečnost i krizové řízení, dozvídám se jednu věc, kterou veřejnost nechce slyšet:

Ochrana škol není pro armádu ani stát prioritou.

Škola není strategický objekt.
Není to elektrárna, letiště ani vojenský uzel.
Je to budova plná dětí.
A právě proto je v seznamu priorit až hluboko pod čarou.

Neodsuzuju to. Armáda má své úkoly. Jejich logika je jiná.
Ale jako otec, jako občan a jako člověk to prostě přijmout nemůžu.

Realita, kterou nikdo nechce vyslovit nahlas

Kdyby se stalo cokoliv velkého, nečekaného, rychlého…
armáda poběží chránit kritickou infrastrukturu.
To je její úloha.

Ale kdo přijde chránit děti ve školách?

Nikdo.

A právě tady začíná PanzerHaus.

Nepřebíráme roli armády.
Nehrajeme si na spasitele.
Neříkáme, že víme všechno.

Jen vidíme díru v systému, která je tak velká, že přes ni propadává zdravý rozum.

Školy nejsou prioritou, ale děti přitom jsou naším největším kapitálem.
A přesto nemají kde přežít, když selže diplomacie, technika nebo člověk.

Tak tedy — kolik stojí dětský život?

Podle tabulek? Moc ne.
Podle státních priorit? Minimum.
Podle politiků? Jedna věta v programu.

Ale ve skutečnosti?

Stojí úplně všechno.

Stojí úsilí.
Stojí odvahu.
Stojí schopnost dívat se dopředu i tehdy, když se tomu ostatní smějí.

A hlavně stojí rozhodnutí:
postavit dětem místo, kam můžou utéct, když se svět rozhodne udělat chybu.

To není panika.
To je infrastruktura.
To je moderní civilizace.
To je odpovědnost.

Začneme tam, kde to nejvíc bolí.

Začneme u dětí.
Začněme u jedné školy.
A z jedné školy uděláme standard.

To je filozofie PanzerHaus.

Ne stavět bunkry.
Ale stavět bezpečné místnosti, které dávají čas.
Dávají naději.
Dávají šanci.

Neřešíme válku. Řešíme přežití a připravenost — věci, které Česká republika ignorovala příliš dlouho.

Proč o tom vůbec píšu

Cítím tlak doby.
Cítím křehkost systému.
Cítím, jak moc spoléháme na štěstí místo na přípravu.

A protože mám děti, nemůžu to nechat být.

PanzerHaus není otázka peněz. Je to otázka hodnot.

A hodnoty jsou jednoduché:

• Dítě není strategický cíl.
• Ale je strategická hodnota.
• A je na nás, ne na armádě, abychom ji chránili.

Kolik stojí dětský život?
Tolik, kolik jsme ochotni udělat, aby měl šanci.

A já jsem rozhodnutý udělat maximum.
Protože jsem otec.

A protože vím, že svět se mění rychleji, než jsme ochotni si přiznat.

Jakub Brandalík
předseda organizace PanzerHaus fond evropské odolnosti z.s.